|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent) ; Ganajová, Mária (oponent)
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Princip interaktivity v multimediálních výukových materiálech u žáků 3. a 4. ročníku základní školy
Tetourová, Tereza ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Cílem práce bylo zodpovědět otázku, zda má interaktivita (ve smyslu možnosti řešit nastolené problémy) implementovaná ve výukových multimediálních materiálech pozitivní vliv na učební výsledky žáků. Žáci ve věku 3. a 4. třídy (N=142) byli rozděleni do dvou skupin a přibližně 20 minut se učili o přírodovědném tématu. První skupina žáků studovala z interaktivního materiálu - krátké výukové hry. Druhá skupina z materiálu neinteraktivního - krátké výukové animace. Jako proměnné nám sloužily učební výsledky žáků, míra motivace interagovat s příslušným výukovým materiálem a hodnocení percipované atraktivity. Na základě teorií multimediálního učení (CTML, CATLM) jsme předpokládali, že interaktivita přispěje ke zvýšené míře motivace, kladnějšímu hodnocení a lepším učebním výsledkům. Tyto předpoklady se nám potvrdily jen z části. Interaktivita měla pozitivní vliv na míru motivace i hodnocení žáků, k lepším učebním výsledkům však nepřispěla - mezi skupinami nebyl prokázán rozdíl. Za jedno z možných vysvětlení těchto výstupů považujeme teorii kognitivní zátěže J. Swellera. KLÍČOVÁ SLOVA Multimediální vzdělávání, interaktivita, výuková animace, výuková hra, výsledky učení
|
host ::
RSS.